Z průzkumu vyplynulo, že všichni oslovení respondenti z řad podnikatelských subjektů shledávají značné rezervy v informační dostupnosti i v samotné přístupnosti do dotčených objektů, přičemž za hlavní důvod považují absenci celoplošného systémového nastavení metodiky, požadavků a pravidel, kterými by se jednotlivé subjekty mohly řídit mimo stavební zákon. Uvedli, že soukromé subjekty mapující přístupnost svými aktivitami suplují státní instituce, navíc tyto organizace postrádají finanční podporu a většinou velmi problematicky získávají prostředky od dalších soukromých subjektů.
Většina z oslovených respondentů (93% z 24 respondentů) uvedla, že problém vidí v nedostatečné osvětě nejen poskytovatelů služeb, ale i široké veřejnosti, přestože objektivně dochází v posledních letech ke zlepšení, mj. díky využívání moderních technologií včetně internetu. Překvapující byla neinformovanost vedoucí pracovnice státní instituce o aktivitách soukromých subjektů v oblasti přístupnosti.